Mohlo by se zdát, že mít milion korun na spořicím účtu nemusí být při dnešních sazbách až tak špatný nápad. Vždyť úroky jsou většinou vyšší než inflace. Jenže taková úvaha může být poměrně krátkozraká, neboť vždy jde hlavně o to, co přijde. A při současném prudkém zadlužování vlád, nárůstu nejistot prodražujících mezinárodní obchod či nedostatku pracovníků je hrozba opětovného nárůstu inflace celkem reálná, a je proto rozumné chtít své peníze ochránit. Jenže ve světě, kde je lecjaká pražská nemovitost naceněná jako americká technologická firma, je to trochu hlavolam. Proto jsme se obrátili na experty, prošli tisíce dat a přinesli řešení, kam v dnešním světě investovat milion korun.

Každý finanční poradce by nejspíš souhlasil, že když už Češi investují, často nemívají ve svých investicích pořádek. Tu koupí dluhopis, támhle nějaké akcie, jinde ETF a někteří pak mají doma zapomenuté zlaté slitky. Při rozhodování o investicích je přitom naprosto klíčové mít finanční plán a kontrolu nad tím, nad čím investor kontrolu mít může – tedy strategií, stavbou portfolia a způsobem, jak investuje. Není proto divu, že odpověď na otázku, kam a jak dnes investovat milion korun, podmiňovali dotázaní nejdříve důrazem na to, aby měl daný člověk plán.

„Je-li výsledkem důkladné majetkové a finanční analýzy zadání připravit investiční portfolio pro jeden milion korun s investičním horizontem 10 let, potom bych ho doporučil sestavit přibližně ze 47 procent z akcií a z 53 procent z dluhopisů,“ říká Lukáš Urbánek, finanční poradce skupiny Partners. Základem akciové složky podle něj má být přitom globálně zaměřený fond, který se doplní o investice do konkrétních sektorů nebo ekonomik. Dluhopisovou část by rozvrstvil tak, aby obsahovala dluhopisové fondy s různou mírou citlivosti na změnu úrokových sazeb (tedy různé délky splatnosti) a s různými investičními stupni (kvalitou).

Urbánek případně navrhuje část dluhopisové složky nahradit nemovitostními fondy, které mohou snížit kolísavost portfolia. Podobně přemýšlí nad zadaným úkolem investiční specialista Jan Macek z Conseq Investment Management. „Navrhoval bych portfolio obsahující tři základní třídy investičních aktiv v podobě dluhopisových fondů, nemovitostních fondů a akciových fondů. Poměr těchto složek by měl odpovídat rizikovému profilu investora, tedy čím je opatrnější, tím menší má mít zastoupení akcií,“ uvádí Macek. V případě akcií by šel taktéž do globálních fondů, v případě dluhopisů by sázel na evropské korporátní bondy.

Také analytik Tomáš Cverna ze společnosti XTB má ve svém výčtu akcie a dluhopisy. Do akcií by při desetiletém horizontu vložil ale klidně 80 procent portfolia, a to polovinu do amerického indexu S&P 500, pětinu do akcií rozvíjejících se trhů a desetinu do hodnotových společností (silná finanční čísla) z indexu Russell 1000. Zbývající pětinu by dal do amerických dluhopisů se splatností tři až sedm let.

Jak vypadá robustní portfolio

Jak vyplynulo ze zadání, člověk mající milion na spořicím účtu bude v současné nejisté době toužit spíše po robustním portfoliu. A zároveň nebude rád, když uvidí, že mu po pár měsících klesla investovaná částka třeba o pětinu.

Mezi časem prověřené modely portfolií se přitom počítají nejčastěji tři mohykáni. Prvním je portfolio 60/40 s poměrem akcií a dluhopisů 60 : 40. Kvůli co nejširší diverzifikaci v něm bývají zastoupeny akcie a dluhopisy celého světa. Stojí na základní myšlence, že akciím se daří v rozkvětu, zatímco dluhopisy podrží investice v době útlumu ekonomiky.

Druhým mohykánem je permanentní portfolio, které má čtvrtinu v akciích, čtvrtinu ve zlatě, čtvrtinu v dlouhodobých dluhopisech a čtvrtinu v krátkodobých. Akcie pohání portfolio v době rozkvětu, zlato chrání proti inflačním šokům a měnovým průšvihům. Dlouhé státní dluhopisy jsou dobré pro období deflace nebo recese a krátké bondy tlumí kolísavost portfolia a zároveň poskytují prostředky pro případné dokupy třeba akcií v době propadů.

Mezi odolná portfolia pak určitě patří také all weather portfolio, které obsahuje ze 40 procent dlouhodobé dluhopisy, z 15 procent krátkodobé dluhopisy (často protiinflační), ze 30 procent akcie, po 7,5 procenta má zlato a další komodity. Funkce jednotlivých složek jsou v principu stejné jako u permanentního portfolia, kdy akcie jsou sázkou na růst, dluhopisy primárně pro případ poklesu ekonomiky a zlato či další komodity jako ochrana před inflací. Čechovi může na první pohled přijít podivné, že v daných portfoliích nejsou žádné nemovitosti.

Například autor permanentního portfolia, slavný investor Harry Browne, pro ně nevidí místo. Hlavně proto, že mají spoustu specifických rysů a nefungují dobře jako zajištění proti jednomu konkrétnímu scénáři. Příjmy z nájemného jsou závislé na růstu ekonomiky (jako akcie) nebo zahrnují kreditní riziko (jako dluhopisy). Zkrátka prvním důvodem nezařazení je, že nejsou v podobných portfoliích potřeba, neboť nenabízí nic navíc. Druhým důvodem pak je, že řada lidí nemovitost do portfolia vůbec nepotřebuje, protože už v nějaké žije a další expozicí do realit by jen podlamovali úsilí o robustnost portfolia.

Co na to říká historie

Historická data ukazují, že diverzifikace je rozumný nápad. Například mezi lety 1966 a 1981 byl reálný výnos amerických akcií záporný, naopak zlato nebo nemovitosti inflaci porazit dokázaly. Při finanční krizi v letech 2007 až 2009 nemovitosti nebo akcie prudce klesaly, zatímco dluhopisy nebo zlato vydělávaly. V pandemickém období 2020 až 2023 zase vydělávaly akcie, zlato či nemovitosti, dluhopisy ale trpěly. Na výkonnosti zmíněných tří portfolií je pak viditelné, že jejich konstrukce opravdu funguje.

Portfolio 60/40 za posledních třicet let v průměru vydělalo ročně 8,34 procenta, zasáhl ho největší propad až o 30 procent. Robustněji stavěné permanentní portfolio vyneslo 7,48 procenta ročně při maximálním propadu o 16 procent. All weather portfolio pak nabídlo výnos 7,43 procenta s maximálním propadem zhruba o 20 procent.

Zmíněná portfolia sází na to, že jednotlivá aktiva reagují v různých situacích různě. Když akcie padají, dlouhodobé státní dluhopisy často rostou. Existence takového vztahu pak umožňuje například namíchat portfolio se stejným, případně i lepším výnosem při stejném nebo nižším riziku.

Investiční banka JPMorgan publikuje odhady výnosů daných aktiv do budoucího desetiletí. Ve svém posledním reportu tak například odhaduje větší výnosy pro čínské nebo japonské akcie než pro ty americké. Zmíněná data samozřejmě nejsou úplně relevantní, do budoucnosti nikdo nevidí, nicméně lze si na nich vyzkoušet, jak fungují zmíněné principy v praxi.

Namíchejte si portfolio

Kalkulačka obsahuje kompletní data od JP Morgan týkající se odhadů výnosnosti a kolísavosti v následujícím desetiletí. Zároveň výpočty zohledňují vzájemné korelace mezi jednotlivými aktivy (tedy jak se vůči sobě chovají). Když zadáte váhy pro vybrané třídy aktiv, kalkulačka vám spočítá výnos daného portfolia a jeho kolísavost. Postavená je na základní myšlence moderní teorie portfolia, a to že kombinací několika dobře zvolených aktiv lze dosáhnout i lepšího výnosu při nižším riziku. Tabulku lze seřadit podle výnosnosti nebo volatility prostým kliknutím na tyto kategorie.